sobota 2. ledna 2010

Obrázky z mého hraní IL-2

Tohle jsou asi nejzajímavější obrázky, které jsem udělal:

Tady jsem tahoun týmu. :-)


Zaparkování letadla v Doveru.


Další parkování...


A ještě jedno. Asi posedlost?


Po nedokončeném přístání jsem poškodil dva motory z čtyř u B-17. A také už nemám jedno z kol.



Dva letouny na letišti blízko sebe. Docela blízko...


Hořící předměstí Berlína ze Strike.


Po update hry se najednou odemkly téměř všechny zbývající zbraně, které mi ještě do té doby chyběli.

pondělí 21. prosince 2009

IL-2 Sturmovik: Birds of Prey

Takže tady máme první hru, kterou chci představit: IL-2 Sturmovik: Birds of Prey.


Pokud znáte originální IL-2 na PC, tak můžete být docela překvapeni, že tato hra není tak "obtížná" jako originál, ale konzolový ovladač není natahovací a proto se někde muselo ubrat. Ale pokud si nastavíte nejtěžší obtížnost, tak to určitě poznáte a někteří hráči budou mít dokonce potíže udržet letoun ve vzduchu.

Hlavní devízou této hry je grafika, tedy přesněji grafické znázornění krajiny a letadel. Nejlépe vypadá otevřená krajina, protože města z tohoto hlediska horší. Ale pokud nebudete létat těsně nad zemí, tak si toho ani moc nevšimnete. Proletět se nad anglickou krajinou je prostě nádhera.
Další věcí, která jsem přivítal s nadšením, je na "arkádu" dobře zpracovaný model poškození. Takže o rozpadávající křídla není opravdu nouze.

Hra je docela vyvážená a má tři obtížnosti: Arcade, Realistic, Simulator. První obtížnost je samozřejmě nejlehčí, u ostatních se už musíte starat i o vztlak letadla a ztrátu rychlosti. A dále se tady začíná objevovat i oblíbená vývrtka.

Single není špatný, ale klidně mohlo být víc misí v kampani, naopak samotných single misí je docela dost. Největší zábava ale nastává v multiplayeru, kde konečně můžete uplatnit svoje schopnosti v ničení jiných hráčů. Je tady klasický Dogfight (DM), Team Battle (TDM), ale i celkem originální věci, jako je Capture Airfields a Strike.
Osobně mám nejraději poslední dvě, protože tam přichází ke slovu i nějaká ta strategie. Obsazování letiště (Capture Airfields) je hlavně, jak říká název, o zabírání letiště. V průběhu této hry se celkem docela pravidelně střídá útočení či bránění oblasti. Zde záleží i zda hráč umí přistávat, protože bez toho opravdu nelze zabrat letiště.
U Strike jde hlavně o ničení pozemních (námořních) objektu či případně o jejich chránění. A tady se uplatní i klasické bombardéry, což dává hře ještě větší rozměr.

Nová letadla a jejich výzbroj lze získat dokončením misí v singlu, či splněním nějaké podmínky v multiplayeru. Některé podmínky byly docela přísné, ale poslední update je dost zmírnil, takže jejich splnění už není nějaký velký problém.
Třeba zničení 50 pozemních cílů v multiplayeru raketami HVAR byl docela problém. :-)

Hru jsem dohrál poctivě asi za tři měsíce, takže mě musela opravdu bavit. Sice jsem to dělal taky kvůli trofejím, ale samotný multiplayer mě nijak nenudil, i když bylo celkem náročné získávat nové zbraně do letadel. Ale to už kvůli updatu neplatí, takže celková doba na dohrání se zkrátila.



V dalším příspěvku se pokusím přinést nějaké moje obrázky z hraní.
Tak jsem se konečně dokopal k vytvoření blogu. Jen doufám, že nebudu později litovat.

Měl by to být blog o hraní na Playstationu 3 případně na PS2. Většinou budu psát o těch hrách, které mám a zrovna hraju. Hlavně tady nečekejte žádné velké romány, většinou to budou jen takové malé poznámky a pravidelnost také není zaručena. Snad to nikomu nebude vadit, ale jsem už prostě takový.